EVERYDAY TÝNA

AFS neboli (původně) "American Field Service" je celosvětová nezisková organizace, která nabízí programy mezikulturního vzdělávání. Vznikla v období I. světové války jako skupina organizovaných dobrovolných řidičů polních sanitek a fungovala tak i během II. světové války. Po skončení války se v roce 1947 podle výroku a pod vedením Stephana Gallatiho - "Musíme se v budoucnu vzájemně lépe poznat, má-li to být budoucnost, jakou si přejeme" - uskutečnily první výměnné programy. Od roku 1971 se AFS začala rozšiřovat do nynějších rozměrů, kdy nabízí středoškolské výměny jak pro studenty, tak učitele a dobrovolnické nebo veřejně prospěšné projekty v rámci 110 zemí světa. http://www.afs.cz/ Organizací, mezi kterými jsem rozhodovala, bylo poměrně hodně. A i přesto, že programy nejsou ještě tolik rozšířené, existuje stálé více a více organizací, které je pořádají. Upřímně se ale musím přiznat, že jsem nenavštívila a nedomluvila si schůzku v každé z nic...

Dneska mi začaly další prázdniny, respektive prodloužený víkend, a tak jsem hlavně odpočívala. V dubnu začalo další a poslední kolo prací a klausur, a tak jsem neměla moc času na to, si jen tak odpočinout a nic nedělat, ale dnešní den byl na to jak stvořený! Až na to, že pořád přemýšlím, jak k tomu došlo, že už mi zbývají poslední dva měsíce a pár dní... Můj duben nezačal úplně nejlíp, protože mi přišel dopis od Německého rozhlasu, že mi děkují za přihlášení a ať jim do 10ti dnů zaplatím 122 euro. Mají tady takový systém, že za každý byt nebo dům se musí platit měsíční poplatek za televizi a rozhlas. A protože jsem v listopadu měnila hostitelskou rodinu a tím pádem i adresu, tak si mě zaregistrovali v systému a po půl roce mi to pěkně naúčtované poslali. Tak jsem jim poslala pár emailů a faxů a naštěstí mě nakonec v systému přiřadili k mé hostitelské rodině. Pak už na mě čekaly všechny ty práce. Myslela jsem si, že jsem na ně dobře připravená, ale já asi nejsem pro tenhle typ testů...

V minulém článku jsem popsala, jak to všechno bylo, než jsem se rozhodla pro mou organizaci, a jak to pro mě byl nakonec mnohem delší proces, než jsem si myslela. Jak to tedy bylo po výběrovém řízení a jaké výběrové řízení vůbec bylo? Protože jsem ale sama byla zvědavá, jakým dnem to celé dobrodružství začalo, a u předešlého článku jsem to neuvedla, musela jsem projet staré maily. Z 15.10.2014 na mě vykoukl email o přijetí kontaktního formuláře, a teď už vím, že to byl ten den, kdy jsem udělala dost důležitý krok, i když v té době jsem stále měla možnost couvnout! Pár dní na to mi přišel další email, ať začnu vyplňovat online přihlášku. I když jsem poměrně nadšenec do vyplňování, tohle zas taková sranda nebyla! Úvodní stránku se jménem, adresou a datem narození jsem ještě poměrně zvládla. Další stránky už ale stupňovaly obtížnost a úkol: vyber 6 fotek, na kterých jsi ty a věci, které jsou pro tebe důležité a vyplňují tvé dny, už byl úkol, nad kterým jsem seděla snad dvě hodiny.. To...