10 měsíců uteklo jako nic #mujrokvnemecku
Když jsem se všemi loučila, říkali: To uteče jako voda, ani se nenaděješ a už jsi zpátky! Nikomu jsem nevěřila, protože 10 měsíců je prostě 10 měsíců, ale když na to tak zpětně koukám, tak se sama divím, jak ten čas letí... Jak je to vůbec možné, že si to ani neuvědomujeme? Možná je právě to ten problém. Nekoukala jsem na čas. Nekoukala ani na to, kolik už toho mám za sebou, ani na to, kolik mi toho zbývá, žila jsem každý den tak, jak byl. A když přišel každý měsíc ten pátý den, na kterém jsem měla usednout k počítači a napsat článek, tak jsem nemohla uvěřit tomu, že už je to další měsíc. A tak je to tady. Zbývá mi posledních pět dní a pak už se vracím "domů". Někdo se může divit, proč je domů v uvozovkách, ale je to tak. Domov je pro mě místo, kde mám já své místo, a nemusí to být nutně u rodičů, nebo tam, kde máte podepsanou smlouvu. Je to místo, kde jdete večer spát a ráno se vzbudíte. Kde jsou všechny vaše věci, váš prostor a vaše myšlenky. Je to ale také místo, kde ...