Jak funguje německý školský systém? #mujrokvnemecku
Hodně lidí si tvoří představu o německém školském systému jen z vědomí, že je jiný než v Čechách. Párkrát jsem také slyšela, že je rozhodně lepší než ten náš. My jsme dokonce na hodinách němčiny probírali toto téma jako klasickou součást výuky. V dnešním článku bych tedy chtěla přiblížit rozdíly mezi německým a českým školským systémem.
 |
| http://www.tandem-org.cz/upload/images/skolsky-system-cesky.jpg |
Díky obrázku jazykové školy Tandem si můžete představit, jak německý školský systém vypadá.
Mateřská školka je v podstatě stejná jako u nás. Po mateřské školce nastupují děti na základní školu, stejně jako v Čechách, a to i ve stejném věku. První rozdíl, který se ale objevuje, je takzvaný "odklad". Zde je naprosto běžné, že děti chodí do školy už v šesti letech, a tak je opravdu vyjímečné, když někdo nastoupí o rok později.
Další rozdíl vidíme v nástupu na gymnázium. Zatímco u nás si mohou děti zvolit, zda chtějí na gymnázium v 5., 7., nebo až v 9. třídě, v Německu mají jen jednu možnost, a to po dokončení 1. stupně, tedy ve čtvrté nebo páté třídě. Dostat se na gymnázium z vyšších ročníku, než je ten 4. nebo 5., je zde poměrně těžké, protože rozdíl látky probírané na gymnáziu a na druhém stupni základní školy je hodně veliký.
Děti, které se tedy rozhodnou pro cestu pokračování na základní škole mají po jejím ukončení, tedy stejně jako u nás v 9. třídě, poměrně hodně možností. Mohou jít například na vyučení. I když je to něco, čím asi hodně lidí pohrdá, nebo to alespoň bere jako nedostatečnou úroveň vzdělání, v Německu je to poměrně rozšířené. Firmy, obchody, ale například i lékaři nabízí vyučení v různých oborech. Pak už je jen na člověku, jestli chce pokračovat dál, nebo mu vyučení stačí.
Dále přejdu rovnou ke gymnáziu, protože ostatní typy středních škol tu nejsou moc rozšířené a v podstatě slouží převážně těm, kteří z nějakých důvodů nezvládají gymnázium nebo se na něj necítí.
Gymnázium je v Německu o rok kratší než v Čechách, i když se to nyní postupně mění. Původně byla totiž doba studia (tedy od 1. třídy základní školy do maturity) stejně dlouhá jako u nás, následně na to jí zkrátili, jenže teď se lidé bouří, že mít v 17 letech hotovou maturitu není normální a že člověk nemůže mít ještě ponětí, co chce do budoucna dělat.
Gymnázium je rozdělené na dvě části. Od 5. do 10. třídy jsou děti na takzvaném "Mittelstufe", tedy středním stupni. Výuka probíhá ve třídách, rozvrh celé třídy je více méně stejný a děti mají jednoho hlavního - třídního učitele a svou vlastní třídu. 11. a 12. třída jsou už ale "Oberstufe", tedy vyšší stupeň. Tyto dvě třídy připravují na maturitu formou "Kursunterricht" - vyučování v kurzech (něco podobného jako semináře u nás). Na konci 10. třídy si navolíte, jaké předměty vás baví a jen ty procvičujete až do odmaturování.
Maturita je podobná jako u nás, i když své rozdíly má!
Mateřská školka je v podstatě stejná jako u nás. Po mateřské školce nastupují děti na základní školu, stejně jako v Čechách, a to i ve stejném věku. První rozdíl, který se ale objevuje, je takzvaný "odklad". Zde je naprosto běžné, že děti chodí do školy už v šesti letech, a tak je opravdu vyjímečné, když někdo nastoupí o rok později.
Další rozdíl vidíme v nástupu na gymnázium. Zatímco u nás si mohou děti zvolit, zda chtějí na gymnázium v 5., 7., nebo až v 9. třídě, v Německu mají jen jednu možnost, a to po dokončení 1. stupně, tedy ve čtvrté nebo páté třídě. Dostat se na gymnázium z vyšších ročníku, než je ten 4. nebo 5., je zde poměrně těžké, protože rozdíl látky probírané na gymnáziu a na druhém stupni základní školy je hodně veliký.
Děti, které se tedy rozhodnou pro cestu pokračování na základní škole mají po jejím ukončení, tedy stejně jako u nás v 9. třídě, poměrně hodně možností. Mohou jít například na vyučení. I když je to něco, čím asi hodně lidí pohrdá, nebo to alespoň bere jako nedostatečnou úroveň vzdělání, v Německu je to poměrně rozšířené. Firmy, obchody, ale například i lékaři nabízí vyučení v různých oborech. Pak už je jen na člověku, jestli chce pokračovat dál, nebo mu vyučení stačí.
Dále přejdu rovnou ke gymnáziu, protože ostatní typy středních škol tu nejsou moc rozšířené a v podstatě slouží převážně těm, kteří z nějakých důvodů nezvládají gymnázium nebo se na něj necítí.
Gymnázium je v Německu o rok kratší než v Čechách, i když se to nyní postupně mění. Původně byla totiž doba studia (tedy od 1. třídy základní školy do maturity) stejně dlouhá jako u nás, následně na to jí zkrátili, jenže teď se lidé bouří, že mít v 17 letech hotovou maturitu není normální a že člověk nemůže mít ještě ponětí, co chce do budoucna dělat.
Gymnázium je rozdělené na dvě části. Od 5. do 10. třídy jsou děti na takzvaném "Mittelstufe", tedy středním stupni. Výuka probíhá ve třídách, rozvrh celé třídy je více méně stejný a děti mají jednoho hlavního - třídního učitele a svou vlastní třídu. 11. a 12. třída jsou už ale "Oberstufe", tedy vyšší stupeň. Tyto dvě třídy připravují na maturitu formou "Kursunterricht" - vyučování v kurzech (něco podobného jako semináře u nás). Na konci 10. třídy si navolíte, jaké předměty vás baví a jen ty procvičujete až do odmaturování.
Maturita je podobná jako u nás, i když své rozdíly má!
Protože jsem ale ještě nerozvinula, jak vlastně probíhá vyučování a skoro vůbec jsem nezahrnula své osobní zkušenosti, rozhodně přijde druhá část!
Také bych ráda podotkla, že v Německu se vše liší podle spolkových zemí, a tak je to i se školstvím, proto se může stát, že někdě uvidíte i úplně jinou informaci.
Mějte se krásně a rozšiřujte si své obzory!
Týna
Také bych ráda podotkla, že v Německu se vše liší podle spolkových zemí, a tak je to i se školstvím, proto se může stát, že někdě uvidíte i úplně jinou informaci.
Mějte se krásně a rozšiřujte si své obzory!
Týna
