EVERYDAY TÝNA

Po dvaceti dnech elektronického klidu kvůli "nemoci", kterou ani němečtí kvalifikovaní doktoři nebyli schopni rozluštit, jsem se rozhodla, že bych se ráda vrátila v čase a zrekapitulovala měsíc prosinec. Nebyl to totiž jen měsíc plný svíček, cukroví, koled, svátků, volna, času s rodinou, ale vlastně bez rodiny. Pro mě to byl první měsíc, který jsem mohla strávit se svou novou hostitelskou rodinou, také měsíc, který bylo asi nejtěžší strávit bez mé opravdové rodiny a hlavně měsíc, kdy jsem si uvědomila hodně věcí, které jsem předchozí měsíce jen tak přehlížela. Když jsme 29. listopadu zapálili první svíčku na našem "Adventskranz", který jsem mimochodem sama vyrobila a ozdobila, přišlo mi, že všechno strašně rychle uteklo a že to snad není možné. Normální den většinou probíhá tak, že sedíme pár hodin ve škole nebo v práci, pak děláme věci, které nás baví, nebo pokračujeme ve věcech pro školu či práci, a po probuzení to většinou bývá to samé, a tak čas utíká poměrně ...

Dnes je to už měsíc ode dne, kdy k nám přišel "Nikolaus". Mikuláš má stejně jako u nás svátek 06.12., a v ten tu také do většiny rodin přichází. Nezažila jsem tedy velikou procházku po městě, kdy Vás zastavují skupinky o třech členech -Mikuláš, anděl a čert- a ani nám nikdo neklapal na dveře a nechtěl, abychom řekli básničku nebo něco zazpívali. Také se tu nehraje na zlobivé děti a uhlí nebo brambory :D. A co se tedy vlastně dělo? V sobotu 05.12. předtím než jsme šly s holkama spát, jsme si musely vyčistit botu. A ne takovou, jakou chceme! Musí to být "Stiefel", tedy nějaká vyšší bota, která je určená do chladnějšího počasí (čím větší, tím se do ní totiž víc vejde!) a také proto, aby se alespoň trochu podobala ponožce, která se věší na kamna. Pak už jsme jen zalehly do postele a čekaly na další ráno, jestli tam něco bude, nebo ne!   Když jsme se probudily, našly jsme naše kozačky naplněné různými věcmi. Kromě čokolády a dalších sladkostí jsme dostaly sadu na ...

 Protože má nová hostitelská rodina je velmi akční a pořád se teď něco děje, dostala jsem se k postování dalšího článku až dnes. I přesto, že -teď už dávný měsíc- listopad byl převážně měsícem seznamování a zvykání si na nové prostředí, podnikla jsem také výlet do Berlína s mou organizací. Byl to jen krátký třídenní výlet, díky kterému jsem ale navštívila nové a nepoznané kouty velkoměsta a seznámila se s dalšími novými výměnnými studenty. V pátek 20. listopadu jsme ve 14:35 nastoupily do vlaku. Z Göttingenu jsme vyrážely 3 holky, a tak jsem nemusela být ten první kousek cesty sama. Asi za hodinku jsme ale přestoupily na jiný vlak, kde už jsme potkaly většinu lidí z naší skupiny. Abychom mohli jet na skupinové jízdenky a nikdo nemusel dorážet do Berlína sám, jeli jsme takovou hodně přestupovou cestou. Po vyčerpávající, ale zajímavé pětihodinové cestě, jsme dorazili do městské části Charlottenburg, kde byl také naštěstí hned náš hostel.  Protože ale nikdo nebyl vyřízený ...