Jde si na tu školu zvyknout? #mujrokvnemecku

Jak už jsem se zmiňovala v jednom ze svých článků, funguje v Německu poměrně odlišný školský systém. V tomto článku bych se ale ráda podívala hlouběji na to, jak to funguje v mém ročníku, jaké jsou mé dojmy a jak si na daný systém vůbec zvykám.

Už od začátku školního roku jsem v 11. předmaturitní třídě. Není to pro výměnné studenty minimálně v Německu úplně typické, že se dostanou do předmaturitního ročníku, ne-li do maturitního ročníku, a to asi právě z těch důvodů , proč já jsem tam chtěla.

V předmaturitním a maturitním ročníku se totiž vyučuje v takzvaném "Kursunterricht", tedy vyučování v kurzech nebo také seminářích. Studenti si navolí, jaké kurzy je baví, ze kterých chtějí maturovat a co je vlastně zajímá v minimálním součtu 34 hodin týdně. Aby si ale úplně nemíchali "jabka s hruškama", jak chtějí, musí se řídit podle takzvaného "Schwerpunktu", který si ale také zvolí a který určí, z jakých oborů musí být předměty vybrány. V nabídce je jazykový, přírodovědný, umělecký, společenskovědní nebo sportovní.

Jako příklad si můžeme vzít obrázek jazykového zaměření. Jako první jsou navoleny předměty, ze kterých chce student maturovat. Ty se pak dělí na ty na základní úrovní (ve druhém sloupci "Prüfungsfach" by byly popsány jako P4 a P5) a na ty náročnější (P1, P2, P3), které pak mají při maturitě také větší váhu. Systém ale vždy zajišťuje to, že má každý student minimálně jeden/dva z jazyků, matematiku, společenskovědní a přírodovědný předmět. Kromě toho si může (musí) student navolit další předměty, které jsou ale jen 2 hodiny týdně, na rozdíl od těch maturitních, které jsou 4 hodiny týdně. V této části najdeme například divadlo, orchestr, sbor, politiku, náboženství nebo filozofii a spousty dalších zajímavých předmětů, se kterými se u nás moc často nesetkáme.



Můj rozvrh se ale neřídí žádným zaměření, je udělán spíše na míru. Hodněkrát jsem ho upravovala, volila si nové předměty, a tak má spousty podob a vylepšení. S tím jak vypadá teď jsem ale maximálně spokojená a budu ráda, když to tak do konce roku zůstane!

I přesto, že je systém hodně odlišný, zvykne si člověk poměrně rychle, protože jazyková bariéra dělá větší starosti než to, že ze 45 minut se stane 90 minut v kuse, že potkáváte v každém kurzu nové lidi a nemáte jednu třídu, že známkování nekončí pětkou a že vaše aktivita v hodině hraje důležitější roli, než to, co napíšete do testu, a to to vlastně ani žádný test není, ale naplánovaná "Klausura", která se píše celé dvě vyučovací hodiny a pokud jí zkazíte, tak už pravděpodobně písemně nedostanete v tomto pololetí žádnou jinou šanci, jak to napravit.

Co mě ale hodně překvapilo je, jak je zde důležitá diskuze a vyjádření. Většina hodin a kurzů je totiž právě formou diskuze vedena. I když jsem se ještě v Česku snažila zapojovat do vyučování, nebylo to skoro nic o proti tomu, jak jsou někteří lidé aktivní v mých kurzech. Bohužel mi přijde, že jejich aktivita a vyjádření převládá nad vědomostmi, a tak jsem si všimla, že hodně lidí umí informace odvodit nebo vyčíst, ale málo lidí tu informaci vlastně ví...

Protože to ale o škole stále ještě není vše, určitě přijde další detailnější pohled právě na můj výběr předmětů!

Mějte se krásně a rozšiřujte si své obzory!

Týna

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak funguje německý školský systém? #mujrokvnemecku

Změna rodiny #mujrokvnemecku

Co se dělo v Berlíně? a 4 měsíce za mnou #mujrokvnemecku