Výlet do Essenu #mujrokvnemecku
S mou
hostitelskou rodinou jsme moc často výlety na dlouhé štreky nepodnikaly, ale
když už, tak jsem vždy poznala něco úplně nového! Byly jsme například
v Hamburgu, ze kterého jsem byla nadšená, a tak když jsem se dozvěděla, že
nás čeká výlet do Essenu, těšila jsem opět na nová dobrodružství! Essen sice
není město, kde by bylo něco speciálního a výjimečného, ale pořád to bylo pro
mě něco nové a nepoznané. Vlastně jsme tam jely navštívit kamarádku Sabine,
která je Češka, ale už za mlada emigrovala do Německa, a to byl možná ten
hlavní bod, na který jsem se těšila…
Když jsme se tedy vydaly 27. října na nádraží, byly podzimní
prázdniny už za půlkou. Původně jsme chtěly vyrážet už v pondělí, ale
Sabine si vyhledala film v kině, který hráli jen jednou, a tak jsme
nakonec vyrazily až v úterý ráno. Náš vlak měl odjíždět chvilku po 9:00,
ale měl zpoždění, a tak jsme se usadily na nádraží a čekaly. Cesta probíhala
poměrně klidně, a tak jsme byly i s jedním přestupem za 3 a půl hodiny
v Essenu. Tam už na nás čekala Alena. Byla to neuvěřitelně malá a
roztomilá dáma, a tak jsem byla o to víc nadšená, že jsem konečně po pár dnech
(měsících) zase mohla někomu říct Dobrý den. Protože se jí ale plány trošku
pozměnily a nečekaně měla doma dceru s její malou, koupily jsme jen rychle
oběd v Nordsee na nádraží a vyrazily směr dům.
Když jsme dorazily domů, byla jsem ohromena. Byl to
neuvěřitelně krásný a prostorný dům, kde jsme měly se Sabine dokonce každá svůj
pokoj! Potom, co jsme se najedly a trochu lépe se poznaly, vyrazily jsme na
procházku s malou. V Essenu je neuvěřitelně veliká botanická zahrada
s parkem, kde dokonce jezdí malý vláček, když si všechno chcete prohlédnout,
ale nemáte na to celý týden. Naše procházka netrvala zase tak dlouho, ale
rozhodně stačila na to, abychom poznaly trochu z Essenu. Večer jsme pak
povečeřeli dobroty z tureckého bistra a po dlouhém vyprávění jsme vyrazily
do postele.
Druhý den jsme vyrazily na místní trhy ve čtvrti a obecně
okouknout, co je tak v okolí, ale do centra Essenu jsme se vůbec nepodívaly.
Po „kratší“ celodopolední nákupní procházce jsme se vrátily zpět, abychom měly
dostatek času na přípravu vynikajících domácích ovocných knedlíků, na které se
Sabine tak těšila. Celé odpoledne jsme pak pile kafe, povídaly si, jedly koláč
a hrály stolní hry. Všechno to uteklo tak rychle, a tak už bylo na čase vyrazit
domů.
Tento krátký čas v Essenu jsem si náramně užila,
protože i když jsem vlastně skoro vůbec nepoznala, jak Essen vypadá, poznala
jsem další neuvěřitelně zajímavé a skvělé lidi, na které budu dlouho vzpomínat.
Mějte se krásně a rozšiřujte si své obzory!
Mějte se krásně a rozšiřujte si své obzory!
Týna