Jak jsem se sem vůbec dostala? #mujrokvnemecku
Už v jednom z předchozích článků jsem psala, že už jako malou mě napadlo, že bych mohla odjet. Začala jsem hlídat děti a všude se psalo o au-pair programech, jenže ty byly všechny od 18ti, a tak jsem hledala, jak se dostat do zahraničí na delší dobu i dřív. Nikdy bych nevěřila, že na mě vyskočí tolik možností.
Spousty organizací, různé země a délky pobytu a také různé ceny. První úkol byl jasný: projít všechny materiály, které najdu, a porovnat je. Pro mě bylo Německo jasnou volbou. Začala jsem němčinu už na základní škole a chtěla jsem jí dostat minimálně na úroveň angličtiny, kde jsem ještě před nějakým časem dostala certifikát na úrovni B2/C1. Kromě toho německy mluvicí země jsou pro mě země, které navštěvuji nejvíce a pravidelně. Proč jsem tedy nejela do Rakouska? Nebylo v nabídce a když už jsem našla jeden program, odradila mě cena. Proč jsem nejela do Švýcarska? Protože jsem se chtěla naučit "Hochdeutsch" a ne jejich švýcarskou verzi. A tak jsem hledala organizace, které nabízí program na střední škole v Německu.
Mým úplně prvním cílem bylo, získat celé stipendium. Bohužel jsem byla neúspěšná. Našla jsem nezávislé organizace, kde bych o příspěvek musela požádat a čekat, zda můj program vyhodnotí jako investicevhodný. Nechtěla jsem se ale vyskytnout v nejistotě, že mi nakonec nikdo nepřispěje, a tak jsem si našla brigádu a začala pracovat. Mezitím jsem hledala nejlepší organizace, které takový program nabízejí, ptala se na zkušenosti ostatních a pátrala po nejlepším řešení.
Mé pátrání a rozhodování trvalo poměrně dlouho, a tak jsem nakonec rozhodla, že pojedu ve třetím ročníku gymplu. Pokud by se mě někdo zeptal, jestli to není v druhém ročníku lepší, tak bych odpověděla, že je! A proč? Pokud chcete opakovat a půjdete o ročník níž, tak si myslím, že to není takový problém. Jenže já opakovat ročník nechci, a tak mě čekají srovnávací zkoušky. A představa toho, že přijedu a budu se muset zpět asimilovat a ještě se k tomu učit na srovnávací zkoušky, není úplně nejhezčí. Kromě toho nastoupím do maturitního ročníku, a tak budu muset opravdu začít pracovat a rozhodnout se, jak to půjde dál.
Nakonec jsem ale došla k závěru, a tak jsem se na podzim roku 2014 přihlásila na výběrové řízení o částečné stipendium na roční (destiměsíční) program na střední škole v Německu s organizací AFS. Jestli se ptáte, proč jsem se přihlásila už tak brzy a jestli to bylo kvůli výběrovému řízení, tak je to částečně správně. I kdybych se ale neúčastnila výběrového řízení, snažila se bych přihlásit co nejdříve, protože oblíbenost těchto programů stoupá, a tak se může stát, že v zimě už budou všechna místa obsazená a vy budete muset přejít na nějaký kompromis. Proto se doporučuje přihlášení skoro rok před odjezdem na program, ale většina organizací má volná místa až do jara, ale nemusí to být právě to, co si přejete.
Protože jsem byla na výběrovém řízení úspěšná a od toho momentu to nejdůležitější začalo, schovám si to na další článek!
Mějte se krásně a rozšiřujte si své obzory!
Týna
Spousty organizací, různé země a délky pobytu a také různé ceny. První úkol byl jasný: projít všechny materiály, které najdu, a porovnat je. Pro mě bylo Německo jasnou volbou. Začala jsem němčinu už na základní škole a chtěla jsem jí dostat minimálně na úroveň angličtiny, kde jsem ještě před nějakým časem dostala certifikát na úrovni B2/C1. Kromě toho německy mluvicí země jsou pro mě země, které navštěvuji nejvíce a pravidelně. Proč jsem tedy nejela do Rakouska? Nebylo v nabídce a když už jsem našla jeden program, odradila mě cena. Proč jsem nejela do Švýcarska? Protože jsem se chtěla naučit "Hochdeutsch" a ne jejich švýcarskou verzi. A tak jsem hledala organizace, které nabízí program na střední škole v Německu.
Mým úplně prvním cílem bylo, získat celé stipendium. Bohužel jsem byla neúspěšná. Našla jsem nezávislé organizace, kde bych o příspěvek musela požádat a čekat, zda můj program vyhodnotí jako investicevhodný. Nechtěla jsem se ale vyskytnout v nejistotě, že mi nakonec nikdo nepřispěje, a tak jsem si našla brigádu a začala pracovat. Mezitím jsem hledala nejlepší organizace, které takový program nabízejí, ptala se na zkušenosti ostatních a pátrala po nejlepším řešení.
Mé pátrání a rozhodování trvalo poměrně dlouho, a tak jsem nakonec rozhodla, že pojedu ve třetím ročníku gymplu. Pokud by se mě někdo zeptal, jestli to není v druhém ročníku lepší, tak bych odpověděla, že je! A proč? Pokud chcete opakovat a půjdete o ročník níž, tak si myslím, že to není takový problém. Jenže já opakovat ročník nechci, a tak mě čekají srovnávací zkoušky. A představa toho, že přijedu a budu se muset zpět asimilovat a ještě se k tomu učit na srovnávací zkoušky, není úplně nejhezčí. Kromě toho nastoupím do maturitního ročníku, a tak budu muset opravdu začít pracovat a rozhodnout se, jak to půjde dál.
Nakonec jsem ale došla k závěru, a tak jsem se na podzim roku 2014 přihlásila na výběrové řízení o částečné stipendium na roční (destiměsíční) program na střední škole v Německu s organizací AFS. Jestli se ptáte, proč jsem se přihlásila už tak brzy a jestli to bylo kvůli výběrovému řízení, tak je to částečně správně. I kdybych se ale neúčastnila výběrového řízení, snažila se bych přihlásit co nejdříve, protože oblíbenost těchto programů stoupá, a tak se může stát, že v zimě už budou všechna místa obsazená a vy budete muset přejít na nějaký kompromis. Proto se doporučuje přihlášení skoro rok před odjezdem na program, ale většina organizací má volná místa až do jara, ale nemusí to být právě to, co si přejete.
Protože jsem byla na výběrovém řízení úspěšná a od toho momentu to nejdůležitější začalo, schovám si to na další článek!
Mějte se krásně a rozšiřujte si své obzory!
Týna
